Už se vám někdy stalo, že jste dlouho jezdili na nějaké místo, kde jste to znali jako vé boty, pak jste přestali, nějak jste ani nevzpomínali a jak jste se po době vrátili, tak se vám všechno vybavilo a začali jste vzpomínat a trošku i litovat a smutnět? :) Ne? Buďte rádi. Mě se to stalo zrovna dneska, sakra, vlastně už včera...! :D
Od svého narození jsem na prázdniny jezdila ať už s rodiči nebo prarodiči na chatu na Horní Bečvu. Měli jsem to tam prochozené křížem krážem, taky jsme měli takovou malou partu. :) Prostě krása, kterou dá jen pobyt na horách. Každý to určitě zažil.
Bohužel, postupem času jsme si začínali uvědomovat, že mít barák, 2 zahrady a k tomu ještě chatu, je prostě náročné. Jste více na zahradě, pořád je tu nějaká práce a na chatu jsme se dostali jenom přes léto. Tak padlo asi před 4 lety definitivní rozhodnutí, že se chata prodá. Našel se zájemce a už to bylo. Od té doby jsem tam nebyla. Sem tam jsem ze začátku vzpomínala, ale pak jsem zapomněla.
Včera jsme si udělali s rodiči malý výlet, že se tam pojedeme podívat. Zajdeme si na rozhlednu (na které jsme kupodivu nikdy nebyli :D), posbíráme pár hub a borůvek, pozdravíme se se starými známými a zase pojedeme zpátky.
Na rozhledně bylo hezky, i když jsme byli pár mětrů za hranicemi na Slovensku a já, přiznávám se, jsem jaksi neměla u sebe občanku.. :D Tak stane se, noo.. :)
Pak jsme jeli teda na houby do "lesíka", který byl hned u chaty. Já jsem měla tříčtvrťáky, řekla jsem si, že to bude v pohodě.. :D Jedna rada-VŽDYCKY si do lesa berte dlouhé kalhoty!! :D Prostě jsem se nějak nepohodla s větším množstvím kopřiv a ostružin, ale jinak dobrý.. :D Houby jsme sice žádné nenašly, ale za to borůvek jsme přinesly kolem 2 litrů a to tam ještě hodně zůstalo. :) Není to moc, já vím, ale tak na malý výlet to ujde ;) Mamka sice za to zaplatila, nějak se nelíbila vosám, ale 1 píchanec naštěstí neublížil. :)
Nakonec jsme se prošli kolem přehrady, udělali pár fotek, které jsem ještě nestihla upravit a protřídit a které se tady bohužel nedostanou, ale na fb asi někdy dorazí. ;)
Prostě mi to zase oživilo vzpomínky a trošku víc i zamrzelo, že už to nikdy nebude tak jako předtím. :)