curiosa's blogg na Blog.cz

Ou jee!! WOW! To jsou borcii! :) RESPEECT!! :)

Nj, každý to máme jiné, co? :D

Chudák, ten má asi den blbec.. :D

Život nás učí, jak najevo nic dát,

jak krvácet a přitom se smát,

jak nedat se a k tomu se rvát,

jak poddat se a přitom odolávat.

Život nás učí, jak to říct,

jak prosit a chtít víc,

jak toho druhého v srdce nosit a přinést mu i v úplňku měsíc,

jak sebe vlastními chybami kosit a na facku nastavit líc.

Život nás učí, jak některé záhady řešit,

i jak nevinně a zcela právem hřešit.

Život nás učí, proč má i nemá se cenu věšet,

jak pokoušet se s časem běžet,

učí nás, jak v některých krásách vězet,

ale i kdy už je čas jenom ležet.

Život nás učí, kdy už je ten správný čas,

kdy už víme, že si zlámeme vaz,

ale taky kdy má život ten nejlepší ráz,

nebo kdy je třeba už přeskočit hráz.

Život ná učí, jak všechno vždy bolí,

kdy si nikdo svou cestu nevolí,

proč nám někdo rány posypává solí

a máte pocity jako pes zpráskaný holí.

Tohle je ten život náš,

každý v něm je jen prostý hráč,

tak si ho za každých okolností važ!

Mám to komentovat...?

Taaak, už mám pomalovaný celý pokoj! :D Včera jsem se pustila do posledních úprav a takhle to dopadlo

Ten první mám vlevo od okna a druhý vpravo od okna. Takže hned, jak vejdu do pokoje, tak je vidííím! :D Sice se mamka trošku zděsila, pač jsem to kreslila, když nebyli rodiče doma, ale jako už si zvykli.. :D Stejně teď už nemám kde kreslit.. :D A jasně mi oznámila:"Opovaž se kreslit v jiných místnostech!" :D

Bože, chudák kluk, takový zapálený taťka.. :D

Ou, respeeeect!! 8-)

Zahrajeme? 8-) :D

Teda, nevím, jak bych reagovala já.. :D Asi bych se lekla a pak žuchla smíchy na zem...!! :D

Fakt parádní videjko. To se musí někdy vyzkoušet, ne?? :D :D

:D Já jsem hrozná, pořád se tomu chlamu. :D Přitom ty obrázky vůbec nejsou vtipné. :D Teda některé. Ale třeba ten 3.... To je už fakt jako smůla.. :D

Mno, ten měl opravdu z pekla štěstí. Podruhé se narodil. Může děkovat osudu. :) A ještě, že se mu vůbec nic nestalo a je v pohodě, je strašná klika. :)

Je to pravda, až to děsí!!!

Aby sis uvědomil cenu sourozence, zeptej se někoho, kdo ho nemá....

Aby sis uvědomil cenu deseti let, zeptej se nově rozvedeného páru....

Aby sis uvědomil cenu čtyř let, zeptej se maturanta....

Aby sis uvědomil cenu jednoho roku, zeptej se studenta, co propadl při zkoušce....

Aby sis uvědomil cenu devíti měsíců, zeptej se matky, které se narodilo mrtvé dítě....

Aby sis uvědomil cenu jednoho měsíce, zeptej se matky, která dala život předčasně narozenému dítěti....

Aby sis uvědomil cenu jednoho týdne, zeptej se rekadtora týdeníku...

Aby sis uvědomil cenu jedné minuty, zeptej se člověka,k terý zmeškal vlak, autobus nebo letadlo....

Aby sis uvědomil cenu jedné sekundy, zeptej se člověka, který přežil nehodu...

Čas na nikoho nečeká! Važ si každé chvíle, kterou máš! Budeš si ji vážit ještě víc, když ji budeš moci sdílet s někým zvláštním! Pamatuj, drž se těch, které miluješ!

Zvláštní dopis, co? Původ není znám. Já vím, je to "jen" řetězovka, ale přesto je na ní něco zvláštního. Něco, co vás nutí, abyste se alespoň na malinkou chvilku zamysleli....

Mno to jsou prostě borcii! Není co dodat! :)

Iaia, motivation ;) :)

WOW!!!

Máte o podzimu takovou představu, jako je na tomhle obrázku? Jo, je pravda, že někdy příroda dokáže vyčarovat taková kouzla, ale to všechno pomine. Je to bohužel jenom na chvilku...

O tomhle víkendu bylo nádherné a teplé babí léto. Kéž by to tak zůstalo celý podzim. Ale bohužel ee...

Okno z mého pokoje směřuje na západ, ale mám před ním velké hrušky, takže když jsou obalené květy nebo listím, vidím toho málo. Dnes jsem si s hrůzou uvědomila, že na nich není ani lísteček! No dobře, vidím jich asi 5... :D Ale i tak! Je to tak smutné, depresivní, prázdné! Jak to léto strašně rychle zdrhlo! Vůbec si neuvědomuji, jak to bylo minulý rok. Pořád se ptám:Byl můj pohled z okna taky takový osamělý? Nebo to je jen pocitem a okolnostmi, které se mi v tomto roce staly? Asi to druhé... Když jsme něčím zaujetí, když nevnímáme svět okolo a máme oči jenom pro to jedno, vidíme vše z jiného krásnějšího úhlu... Ale v okamžiku se může všechno obrátit a zvrtnout a my konečně uvidíme tu skutečnou pravdivou stranu... A pak spoustu věcí vidíme jen takhle:

V tu chvíli si začneme uvědomovat, jak moc nám někdo nebo něco chybí, jak moc jsme na tom nebo na něm byli závislí, jak moc nás to hřálo....