curiosa's blogg na Blog.cz

Vydrž! Chce to ještě chvíli,
dočkáš se!
Vydrž! Vím, že máš na to dost síly,
znám Tě, nedáš se!

Vydrž! Za chvíli to tu bude zas
a Ty to víš.
Vydrž! Chce to jen ten blbý čas,
přijde chvíle, o které tak dlouho sníš!

Ještě chvíli, tak to nepokaž!
Zatím to visí na vlásku,
stojíš o to? Tak to dokaž!
Kdo by odolal tak prosebnému hlásku?

Už přijde ta chvíle,
nemusíš si to ani přát,
vyjde na povrch všechna Tvá píle
a budeš mít podporu, o jaké se Ti nikdy nemohlo ani zdát!

Vydrž! Ty prostě musíš!
Neboj, já Ti věřím,
vydrž, i když se už dlouho dusíš,
já Tě vždycky za ruce držím.

Vydrž! To je teď to jediné,
to jediné je teď hlavní,
vydrž! za chvilku všechno pomine,
pomine, i když všechno v Tobě říká PADNI!!

Mno, co říct o téhle básničce? Taky je o mě. Spíš o mém vnitřním hlasu, nebo pro realisty je to to, co si sama říkám... Ale věřím, že každý se najde alespoň v jedné sloce. Je jich málo, byla to totiž chvilková záležitost.. ;) Takže asi tak.. :) Takhle se já vyjadřuju....