Proč je tak těžké zapomenout
a nedívat se zpět?
Proč je tak těžké zapomenout,
proč je tak zvláštní ten svět?
Proč smutné balady zpívám,
proč to tak všechno je?
Proč se pořád do minulosti dívám,
proč zapomenout je bez naděje?
Proč je všechno tak složité,
proč to nedokážu pochopit?
Proč je mé srdce tak vybité,
proč se ze života nemůžeme vykoupit?
Proč mám inspiraci psát tyto slova,
proč každé písmeno tak bolí?
Proč nemůžu říct, tak a bude to znova,
Proč člověk mezi životem a smrtí volí....?
Tuhle básničku jsem složila, když jsem se byla projít s Neliškou. Vždycky totiž na procházkách hodně přemýšlím a tohle mě napadlo, tak jsem si to zapsala...