Takže, je tu další básnička ze seminárky... :D
Živočich je to nádherný,
dobro z něho vyzařuje,
vždy jen Tobě zůstane věrný,
v nejlepším jen uvažuje.
Cválá květinovou loukou,
nemusíš z něho mít strach,
avšak dotkneš se ho pouhou rukou,
změní se Ti ve hvězdný prach.
Kouzelné je to zvíře,
chlouba světa jiného,
nepoznáš, dokud se nedostaneš blíže,
ale nikdy ho nepokládáš za divného.
Na nose záhadný roh vznešený,
kouzelnou má moc,
pohledem na něj jsi unešený,
v pravou chvíli čekej pomoc.
Ať je barva černá či bílá,
zlatá nebo stříbrná,
čiší z něj obrovská síla,
která se skrz jeho oči nádherně vyjímá.
Povzbudit dokáže jediným pohledem,
naději do všech vhání,
na věci se dívá s nadhledem
a všechno zlé odhání.
Zapamatuj si pořádně jeho vzhled,
nikdy nevíš, co kdy přijde,
někdy stačí utrápený pohled
a on jakoby ze Slunce vyjde.
Když už si nevíš rady,
když už je se vší konec,
nestavěj se k životu zády
a věř, že přijde-Tvůj jednorožec!