curiosa's blogg na Blog.cz

Berimbau je jednoduchý strunový bicí nástroj, hudební luk, z Brazílie. Původ berimbau není zcela znám, ale není zde mnoho pochyb, že je Afrického původu. Jako nedomorodí obyvatelé Brazílie nebo Evropy, kteří užívali hudební luky a velice podobné nástroje a hráli v jižní části Afriky. Berimbau bylo nakonec včleněno do cvičení Brazilského bojového umění - capoeiry, kde udává jak se má capoeirista pohybovat v rodě. Nástroj je znám jako hlavní předmět populárních písní Brazilského kytaristy Badena Powella a textaře Viníciuse de Moraese. Nástroj je také část tradice Candomblé - de - caboclo.

Berimbau se skládá z dřevěného luku (verga - vyrobená ze dřeva biriby, které roste v Brazílii), asi 4 až 5 stop dlouhé, s ocelovou strunou (arame - často získaná z vnitřku pneumatiky od auta) pevně napnutá a bezpečně utažená na jednom konci vergy. Tykev (cabaca) uschlá, otevřená a vydlabaná, přiložená ke spodní části Vergy a uchycena očkem ke struně, klasicky pevným provázkem nebo tkaničkou, sloužící jako resonátor.

Berimbau se drží v jedné ruce. Držíme ji prostředníčkem a prsteníčkem, malíček umístíme pod cabasu (pod očko, kterým je cabasa připevněna ke struně) a držíme ve výšce. Malý kámen nebo minci (dobrao, moeda, pedra) je držen mezi ukazováčkem a palcem v té samé ruce, kde držíme berimbau. Cabaca je opřena o břicho. V druhé ruce se drží tyčka (vaqueta - obvykle dřevěná, často také vyrobená z kovu) a zvláštní chrastítko (caxixi). Jeden úder vaquetou (tyčkou) do arame (struny) nám vydá zvuk. Caxixi doprovází vaquetu. Dobrao je přikládáno a opět odebíráno ke struně, z důvodu změny tonu berimbau. Zvuk může být také pozměněn oddálením cabasy od břicha a opětovným přiložením, během rozeznění arame.

Verga: dřevěný luk, který tvoří hlavní tělo berimbau

Arame: ocelová struna

Cabasa: otevřená, vysušená a vydlabaná tykev, která je přivázaná ve spodní části berimbau; slouží k rezonanci zvuku

Dobrao: malý kámen nebo mince držená proti arame, působící změnu tonu. Kámen je někdy nazýván "pedra"

Vaqueta: malá hůlka, která drnká do arame a vytváří hlavní zvuk

Caxixi: malé chrastítko, které je u vaquety (v té samé ruce)

Berra-boi nebo gunga: nejnižší tón.

Médio (někdy nazývána viola): střední zvuk.

Viola (violinha, když medio je viola): nejvyšší tón.

Tyto kategorie se vztahují ke zvuku, ne k velikosti. Kvalita berimbau není závislá na délce vergy nebo na velikosti tykve. Spíše podle průměru a tvrdosti vergového dřeva a kvality tykve.

Pandeiro je klasický hudební nástroj používaný i v tradiční lidové hudbě. Hraje se na něm prstama, které bubnují na blánu specifickou technikou jedné ruky. Druhá ruka nástroj drží, při čem může taky prstama pomáhat doplňovat některé údery.

Tělo nástroje může být z dřeva kaučukovníku. Po obvodě jsou v těle nástroje otvory, do kterých jsou zasazené plíšky vždy dva vypuklé naproti sebe a mezi nimi jeden rovný. Otvory nejsou moc široké, takže zvuk je velmi krátký. Přírodní, ručně vyráběnou např. rybí kůži, uchytávají po obvodě malé háčky opět s možností ladění. Ladící háčky jsou vždy dva vedle sebe po párech, mezi plíškami. Tím se blána ladí rovnoměrně.

ATABAQUE

Skořápka (obal) je vyráběna z tradičního Jacaranda dřeva z Brazílie.
Hlava je tradičně vyrobena z kravské kůže. Lanem převázané tělo Atabaque zabezpečuje uchycení hlavy na vrchu nástroje.
Železný kruh zabezpečuje lano v malé časti Atabaqua, který je posazený do dřevené části nástroje.
Jemným zatloukáním kladivem, zatloukáním nahoře a dole, otáčením, uvolněním a stahováním lan se ladí zvuk Atabaque.
Atabaque sa používá nejen v Capoeiře, Maculele, ale i v Afro-Brazilských náboženstvích jako je i Candomble. Atabaque se v Candomble povazuje za posvátný.

MÁME 3 TYPY ATABAQUE:
Rum: vysoký s nízkým zvukem

Rum-Pi:středně těžký, se středním zvukem
Le: krátký s vysokým zvukem

Při Candomble rituálech a v Maculele se používají 3 typy Atabaque (obyčejné, z každého jeden), ale v Capoeiře se tradičně používá jen jeden.